Moje hledání

Na koni jezdím už přes 25 let. Vyzkoušela jsem různé způsoby jak navazovat vztah a pracovat s koněm. Od klasického jezdeckého oddílu přes drezůru, parkur až po western. V každém jsem si našla něco, co mi vyhovuje, co se mi líbí i co ne. 

 

Můj manžel také jezdí velmi dlouho a díky němu jsem zase měla možnost vidět,  jak se koně připravují pro vystoupení, film někdy i pro extrémní podmínky – třeba když má kůň plánovaně spadnout ze cvalu na zem.  Časem jsem zjistila, že jenom jezdit na koni není to, co mi úplně vyhovuje, a tak jsem zkusila přirozenou komunikaci. I v ní jsem našla hodně inspirace, ale pořád mi něco chybělo.

Připadalo mi, že ve všech způsobech ježdění, ale i v přirozené komunikaci, je velká pozornost zaměřená na koně. Koně je potřeba trénovat, pokud kůň něco nedělá, je potřeba ho opravit, pokud dělá něco, co se mi nelíbí, je potřeba mu to zakázat. Když zlobí, je potřeba ho napravit, když koni něco je, tak je potřeba ho vyléčit. To samo o sobě mě neruší, ale pořád mi přišlo, že pro mě to je nějak málo.

 

Kde jsem já?

Ptala jsem se, kde jsem v tomhle celém procesu já, majitel koně a jezdec (třeba i v jedné osobě)? Jako majitel koně řeším nejprve to, jak si vybrat koně, který by mi vyhovoval. Když ho najdu, vynoří se hned spousta dalších otázek: Jak ho zajistit? Jak mu poskytnout vhodné podmínky? Jak často na něm jezdit? S trenérem, nebo bez? Chci na závody, anebo mě baví jenom jezdit ven?

Chci to dělat podle sebe, anebo dám na jiné? Jak se srovnat s tím, když mi něco vyhovuje, ale ostatní na mě koukají jako na exota? Jak skloubit koně, rodinu a děti? Mít koně doma, nebo v nájemní stáji? Chci, aby i moje děti jezdily, a tak jim taky poskytnu ty „nejlepší“ podmínky, nebo mám koně tak trochu místo dětí nebo partnerského vztahu?

A ve spoustě věcí často vážně nevím a musím si dát opravdu velkou práci, abych to všechno dala dohromady. Nejlépe tak, abychom byli já i můj kůň spokojení.

 

Principy života

Už několik let studuji praktickou životní filozofii „Principy života“ která velmi ovlivnila můj život. Podle ní je všechno, co se v našem životě děje, jenom reakce na naše vlastní akce. Nic není jenom smůla nebo štěstí, všechno souvisí se mnou a s tím co v životě dělám nebo nedělám. A to změnilo i můj pohled na koně.

 

Jezdec, kůň a jejich vztah

Co všechno ovlivňuje vztah jezdce a koně? Řekla bych, že co se týče ježdění a komunikace s koňmi, je náshromáždněných zkušeností opravdu hodně, takže o těch tu psát nebudu. Také je zřejmé, že každý kůň má určité dispozice, předpoklady, talenty a prošel si nějakou zkušeností, než se dostal až ke mně. A že i to má vliv na náš vztah, případně na to,  jak se koni daří či ne.

Mě ale zajímá i mnoho dalších věcí, o kterých se zatím moc nemluví. Jak může  vztah s koněm ovlivnit, když nemám jasno, co od něj chci? Jakou reakci může vyvolat, když se mi narodí miminko a já najednou nevím, kde je priorita? Jak může zareagovat kůň, když se rozhodnu ho prodat, protože si to třeba přeje můj přítel nebo manžel. Co se může stát, když se mi nelíbí, jak s mým koněm zachází trenér, ale nic neřeknu, protože on má přece mnohem víc zkušeností, tak asi ví, co dělá. Kam vede, když se nepostarám, abych byla spokojená s ustájením, péčí apod. 

 Se spoustou těhto věcí mám vlastní zkušenost a podle mě se to vždycky na koni nebo u mě nějak projevilo.

 A protože mě dál zajímá hledání toho, jak se s koněm vzájemně ovlivňujeme, pokračuji v tom i se svými klienty.

 

Zajímají vás konkrétní zkušenosti?

Přečtěte si moje koňské příběhy.